Moravský Karlov

Dříve též: Karlsdorf, Mährisch Karlsdorf (od 1904), Neues Dörfel

DnesČervená Voda, okres Ústí nad Orlicí (k. ú. Moravský Karlov 620823)
FarnostMoravský Karlov (lokálie 1786, fara 1843); do 1786 Červená Voda
Panství (do 1848)Panství Ruda (Eisenberg) knížete Jana z Lichtenštejna (indikační skica 1835, parc. 255: „Lichtenstein Johann Fürst v., Herrschaft Eisenberg“)

Časová osa

  1. kolem 1800

    Nejstarší hospodou v Karlově byla bývalá erbovní rychta čp. 13 (koncese doložena od 1881, ve 30. letech 20. století taneční sál; zanikla přestavbou ve 20. století). Dalšími hostinci byly zájezdní hostinec čp. 57 (Czerniczek) a roubený hostinec Konráda Polletina u odbočky na Písařov, který byl zároveň poštou a telegrafem (dnes zaniklý).

    z literaturyStránská-Vařeková – Svobodová – Pochmanová: Pod Králickým Sněžníkem, NPÚ 2023, s. 211, 216; Vlastivědný věstník moravský 73, 2021, s. 268–271

  2. 1820

    28. 11. 1820 zemřel v Karlově bez závěti obchodník s nití Anton Fischer; vrchní úřad panství Ruda (Eisenberg) svolal jeho věřitele.

    Brünner Zeitung 2. 5. 1821, s. 10jiný pramen 1821-04-18

  3. 1869

    3. 11. 1869 první civilní sňatek na Zábřežsku: Dominik Müller z Bílé Vody a Anna Kühnová z Karlova. Karlovský farní úřad je odmítl oddat kvůli švagrovství, přestože měli dispens.

    Morgen-Post 6. 11. 1869, s. 2jiný pramen 1869-11-03

  4. 1880–1900 (konec 19. století)

    Centrum vsi u kostela, fary a rychty se rozrostlo o patrovou obecnou školu (čp. 106) a patrový obchod se smíšeným zbožím (čp. 102).

    z literaturyPod Králickým Sněžníkem, NPÚ 2023, s. 210 a 214

  5. 1911

    Okresní školní rada hledá řídícího učitele pro čtyřtřídní smíšenou obecnou školu s německým vyučovacím jazykem v Mährisch-Karlsdorfu.

    z literaturyBrünner Zeitung 20. 4. 1911, s. 2 (OCR, Kramerius NK)

  6. 1914

    Čtyřtřídní obecná škola v Karlově hledá učitelku ručních prací.

    z literaturyBrünner Zeitung 25. 7. 1914, s. 2 (OCR, Kramerius NK)

  7. 1921

    Do české školy v Moravském Karlově chodí i děti z horního konce Písařova (1921/22 celkem 24 žáků, 1929/30 17, 1934/35 10).

    z literaturyPísařov: minulost obce, 2003, s. 63

  8. 1928

    Noviny hlásí objev radioaktivních (radiových) pramenů v Moravském Karlově.

    Salzburger Volksblatt 30. 8. 1928, s. 6 (podle Prager Tagblatt)jiný pramen 1928-08-30

  9. 1929

    3. listopadu byla v Karlově zavražděna 64letá Hermína Heinzová a její pomocnice; vrah Rudolf Matz stál v červnu 1930 před olomouckou porotou.

    z literaturyMoravský večerník 11. 6. 1930, s. 3

  10. 1934

    Šumperský menšinový inspektorát otevřel v Moravském Karlově novou českou (hraničářskou) obecnou školu; sídlila ve velké světnici roubeného domu čp. 21, německá škola zůstala v č. 106. V srpnu bylo u mohutného pramene otevřeno koupaliště.

    z literaturyČeské slovo 27. 9. 1934, s. 2; Moravský večerník 7. 12. 1934, s. 3; Moravský deník 7. 8. 1934, s. 3

  11. 1935

    Vyhořelo stavení M. Huti, škoda 50 000 Kč.

    z literaturyČeské slovo 19. 6. 1935, s. 4

  12. 1938

    V lednu dva požáry: shořela usedlost rolnice Anny Lipské (hasičům zamrzala voda v hadicích) a hořela továrna na kartáče a dřevěné zboží.

    z literaturyLidové noviny 10. 1. 1938, s. 3; Moravský deník 11. 1. 1938, s. 4

  13. 1938

    Na německé škole v Karlově učil za první republiky řídící učitel Quido Czepa.

    z literaturyHanácký kalendář 2014, s. 97

  14. 1954

    Budova národní školy v Moravském Karlově slouží v létě (1. 7. – 15. 8.) jako noclehárna pro 25 účastníků školních výletů; dotazy na školníka.

    z literaturyČeskoslovenský sport 10. 7. 1954, s. 3 (Seznam nocleháren pro účastníky školních výletů a putování)

  15. 1987

    V Karlově je pionýrský tábor Mladá garda podniku ZZN Šumperk; za léto se v něm vystřídalo přes 500 dětí, i z Maďarska a NDR (Freital).

    z literaturyNová svoboda 29. 8. 1987, s. 5

z literaturydoloženo pramenem

U každé události je, odkud ji víme: „doloženo pramenem“ = čteno přímo v archivním dokumentu, „z literatury“ = převzato z knihy nebo článku.